I to se někdy stává

14. února 2015 v 17:31 | Pižlík1 |  Věda, dobrodružství, výlety
Jak jsem již psala, na dovolené minulý týden jsem se potýkala také drobnými nepříjemnostmi. Jedna z nich se přihodila druhý den na cestě k Poledníku. Kousek za Modravou na první odpočinkové zastávce se mi do batohu vylil z termosky čaj. Když se chci napít, odložím batoh na zem, povolím ventil u termosky, naliju čaj do víčka a položím do sněhu. Termosku nechávám v batohu, aby se neobalila sněhem. Tentokrát jsem zapomněla vrátit ventil zpět, batoh přepadl na bok a čaj z téměř plné lahve začal vytékat. Během chvilky vznikla uvnitř povodeň. Nezpanikařila jsem a zachovala chladnou hlavu. Všechny věci zabalené do igelitu jsem vytáhla, rozlitý čaj vylila a prázdný batoh ponořila do sněhu. Veškerá tekutina se do něj vsákla. Ještě, že koukám na pořady o přežití! Teď se rady z televize náramně hodily! Zbytek cesty jsem přežila bez úhony. Večer jsem dala batoh uschnout do koupelny a ráno byl úplně suchý.


Druhá nepříjemnost se udála poslední den při balení. Nemohla jsem nalézt kabel od hodinek a foťáku. Za žádnou cenu jsem si nevzpomněla, kam jsem je strčila. Jen jsem si pamatovala, že jsem večer stahovala z foťáku fotky a z hodinek data. Myslela jsem, že kabely budou na obvyklém místě, buďto v šuplíku s ostaními, nebo pohozené vedle počítače. Ale nebyly. Nebyly ani v dalších přihrádkách, ve skříni, pod postelí, v koupelně, v přepravce mezi jídlem, zkrátka nikde. Petr vysypal celý můj kufr i batoh, prohledal svůj, ale kabely nikde. Vytáhli jsme všechny zásuvky od skříněk, odsunuli postel, zda někam nezapadly. Já jsem dokonce přehrabala v improvizovaných igelitových rukavicích koše na chodbě, všechno s nulovým výsledkem. Po úsilovném pátrání Petr došel z závěru, že mi je někdo ukradl. Jenže kdo a kdy? V noci jsme měli zamčený pokoj. A proč zmizely zrovna jen moje dva kabely a ne ostatní? Nabíječky a zbylých pět nebo šest kabelů zůstalo. Byla jsem docela naštvaná, poněvadž ztratit kabel od foťáku není zas tak velká tragédie, Petr má ten samý, ale kabel s kleštičkami k hodinkám není jen tak běžná záležitost. Když jsem se po dvou hodinách smířila s představou, že budu muset zajet do specializované pražské prodejny a vypláznout za něj minimálně pětistovku, řekla jsem si, že ještě stáhnu povlečení. Nazdvihla jsem polštář a kabely ležely pod ním. Do teď nechápu, jak se tam ocitly. Napadá mě jediné možné vysvětlení. V noci jsem jako náměsíčná kabely strčila pod polštář. Nejlepší na tom je, že, když jsme je hledali, polštář jsem nadzvedávala. Asi málo, protože jsem je tam neviděla.

Na závěr jedna fotka ze zasněžené Šumavy.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 VendyW VendyW | E-mail | Web | 14. února 2015 v 17:40 | Reagovat

To znám. Lítám, hledám, ječím, nadávám abych onu věc našla na místě kde jsem začínala a kam jsem se vracela protože jsem věděla že tam určitě nastopro naposled byla. Samozřejmě že tam je i když jsem se tam dívala ixkrát a ixkrát jsem to prošmatala. Po ixprvní se tm opět objeví :-D

2 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 14. února 2015 v 18:09 | Reagovat

Nějak podobně jsem hledala letošní malý stolní kalendář. Všechno jsem prohrabala, odtáhla i stůl, jestli tam nezapadl. Předevčírem jsem vytáhla pár sešitků vedle šanonů ve stole pod počítačem, kde byly knížky a hele, on tam byl. Hlavně, že jsem přepsala termíny narozenin a pod. ze starého kalendáře do náhodou čistého z r. 2009, který je zcela shodný s letošním- i dny v týdnu. Máš ale pěkný zážitek s tím čajem. Mužíček tě ochotně natočil, viď? Záběr ze Šumavy je zase zajímavý tím, že připomíná ,,složené" zvíře- zasněžené. :-)

3 Hanka Hanka | E-mail | Web | 14. února 2015 v 20:26 | Reagovat

Dovedu si představit tu hledací akci, Ilonko. Sama jsem na podobné věci expert.
Věčně něco hledám, nejčastěji mobil a peněženku. ;-)
Naštěstí to dobře dopadlo.
Líbí se mi fotka, ten zasněžený keřík, nebo co to je, vypadá opravdu jako nějaké zvíře. Já v něm vidím špatně ostříhaného pudla. ;-)  :-D

4 Intuice Intuice | E-mail | Web | 14. února 2015 v 20:35 | Reagovat

Jo, někdy se něco ztratí. A když se to ztratí, tak dokonale, a člověk běhá a nic, taky to znám! S tím čajem sis užila, ale je to pro vás zážitek, máš to i zdokumentované! :-)

5 Čerf Čerf | E-mail | Web | 14. února 2015 v 21:47 | Reagovat

Jsem přesvědčený, že některé věci mají svou vlastní vůli a sklon ke škodolibosti :-).

6 Katka Katka | E-mail | Web | 15. února 2015 v 6:14 | Reagovat

Takovýhle ptákoviny se mi stávaj čím dál častěji - že by ten "Němec?" :-P

7 pavel pavel | Web | 15. února 2015 v 8:34 | Reagovat

Zákonitě člověk najde věc když to vzdá a přestane ji hledat. :-D

8 Miloš Miloš | Web | 15. února 2015 v 8:45 | Reagovat

Ilono, od foťáku už kabel dávno nepoužívám, dá se přece kopírovat rovnou z paměťové karty. Notebooky mají k tomu minimechaniku. Přenos je daleko rychlejší než přes kabel do USB.
Do stolního počítače v práci, kde tuto mechaniku nemám, jsem koupil malou krabičku-adaptér, s různými velikostmi minimechanik pro paměťové karty a můžu kopírovat z karty i zde. Tentokrát je to už přes USB, ale žádný kabel není nutný.

9 Melissa Melissa | Web | 15. února 2015 v 12:22 | Reagovat

Že by si hráli duchové...:)?Skoro to tak vypadá:)A jestli ne,tak kdo ví,co jsi s těma kabelama v noci dělala...:)No,hlavně,že všechno dobře dopadlo:) :-P

10 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 15. února 2015 v 13:17 | Reagovat

To s tím vysoušením si musím pamatovat.Jsem notorický vylévač :)

11 Elis Elis | Web | 15. února 2015 v 15:18 | Reagovat

To se stává, je to nepříjemné, ale hlavně že se kabely našly a naštěstí se to stalo až před odjezdem a tak jste strávili klidný týden v krásné přírodě...

12 Helena Helena | E-mail | Web | 15. února 2015 v 18:07 | Reagovat

Asi jste sebou měli nějakého šotka Ilonko. :-) Hledání věcí nemám ráda, jak se ale dostaly ty kabely do tvého poštáře, je záhada. Jak se asi tváří pokojské při takových nálezech? :-)

13 Van Vendy Van Vendy | Web | 15. února 2015 v 20:38 | Reagovat

Ilonko, tohle je jasná chyba v Matrixu. Špatně to naprogramovali, proto kabely na chvíli zmizely. A pak si chybu uvědomili a kabely se objevily tam, kde měly být...
Jo tohle znám, zlati, taky mívám podobné momenty a nepochopitelně nalézám ztracnou věc tam, kde jsem ji hledala jako první.
Jsou vážně věci mezi nebem a zemí... nepochopitelné.
A gratuluji k rychlému zpacifikování vylitého čaje! Mokré věci v batohu dovedou pěkně otrávit, čaj se mohl dostat ledackam. Poradila sis dobře, videa o přežití u tebe padly na úrodnou půdu! 8-)

14 pizlik1 pizlik1 | E-mail | Web | 17. února 2015 v 18:07 | Reagovat

[1]: Přesně tak. :-)

[2]: Pokud se věci najdou, je to v pořádku. Já ovšem některé věci vůbec nenajdu. Už tři týdny marně hledám svůj malý penálek. :-)
Mně ta fotka také  připomíná nějaká zvířátka. :-)

[3]: Mobil hledám neustále a potom ještě doklady a rukavice.To je moje specialita. :-)

[4]: Důležité je, že se to najde. Horší je, když se to nenajde. :-)

15 pizlik1 pizlik1 | E-mail | Web | 17. února 2015 v 18:11 | Reagovat

[5]: S tvým pocitem se plně ztotožňuji.

[6]: Jsem ráda, že v tom nejsem sama. :-)

[7]: Naprosto souhlasím. :-)

[8]: Jenomže já nemám čtečku karet.

16 pizlik1 pizlik1 | E-mail | Web | 17. února 2015 v 18:24 | Reagovat

[9]: Já mám jasno. Určitě jsem byla náměsíčná, nebo mi to schoval skřítek nepořádníček. :-)

[10]: Ty rady k přežití jsou fakt dobré. Tentokrát se mi to skutečně  osvědčilo.

[11]: Kdyby se mi to stalo první den, pak by nebylo se mnou k vydržení. :-)

[12]: Určitě mi to schoval nějaký šotek.
Myslím, že kdybych tam něco zapomněla, tak jsem přesvědčená, že by mi majitelka penzionu zavolala. Máme docela dobrý vztah. Někdy se nám stalo, že jsme byli i celý týden v celém pezionu samy, poněvadž všichni odřekli a majitelé odjeli také domů. Nebylo to ovšem hned napoprvé. Jinak pokojská v hotelu - nevím, co by s tím dělala. :-)

[13]: Na pořady o přežití jsem koukala a fakt jsem už nějaké rady využila.

17 signoraa signoraa | Web | 18. února 2015 v 12:33 | Reagovat

Vidím, že jsi likvidaci čaje z batohu zvládla v pohodě i s lyžemi na nohou. :-D
S tím hledáním mám také spoustu zkušeností a marně si pak říkám, na co jsem v ten moment myslela. Peněženku v lednici jsem našla až druhý den po té, co jsem jí tam uklidila. Jediné moje štěstí bylo to, že mě pošt'ačka zná a dala mi rekomando i bez dokladu. Jinak jsem musela jet následující den na poštu. :-D

18 děda tik tak děda tik tak | Web | 19. února 2015 v 14:15 | Reagovat

Je zajímavé Ilonko, že pokud se něco hledá, najdeš to na těch nejméně pochopitelných místech. Třeba peněženku v lednici a jiných domácích skrýších. :-D

19 dáša dáša | E-mail | Web | 21. února 2015 v 19:29 | Reagovat

Ilonko, já pořád něco hledám :-?  :-|
A nakonec to najdu tam, kde jsem už hledala několikrát [:tired:]
A mám škodolibou kabelu :-(
Několikrát ji vysypu nebo prohlédnu všechny karty a tu, co hledám najdu v té kabele v jedné kapse na karty, najdu třeba za čtyři dny :-? Ale ! momentálně už deset dní hledám objednací kartičku na oční, abych se podívala, kdy tam jdu. Mělo by to být v dohledné době.
Jsem úplně vyvedená z míry 8-O

20 Iris Iris | E-mail | Web | 23. února 2015 v 10:00 | Reagovat

Tak s tou termoskou jsi mě dostala ;-) palec hote, to by mně nenapadlo, tak maximálně z batohu vylít a slova, ty by teda zaručeně lítaly :D
Kabely, jo tak to je kapitola sama o sobě, taky su si vždycky jistá, že je dám na to jedinné místo a někdy tam holt nejsou :-D ale vždycky je najdu ;-)

21 Ježurka Ježurka | Web | 24. února 2015 v 16:55 | Reagovat

Jo, někdy se dějí věci, to je fakt, že nepochopitelné. Hlavní je, že nakonec všechno dobře dopadlo. :-)

22 Anidea Anidea | E-mail | Web | 25. února 2015 v 22:22 | Reagovat

Nejsi náměsíčná. Ty kabely jsou škodolibé a poťochle se tam schovaly!!! S tím čajem, to jsi teda zareagovala jako pravý profík. Klobouk dolů :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama