Beskydská sedmička 2014

16. září 2014 v 18:38 | Pižlík1 |  Sport
Po loňském roce jsem se zařekla, že Beskydská sedmička již nikdy více. Jednak jsem se zranila při jednom ze seběhů, (závod jsem kvůli zraněnému kolenu nedokončila) a potom jsem dospěla z závěru, že nebudu v mém věku neustále lítat po kopcích nahoru a dolů, ale začnu se konečně věnovat i jiným aktivitám. Jenže, . . ! Na začátku roku jsme se opět přihlásili mezi prvními a tak zase moje silniční kolo celý rok viselo na stěně. Když jsem někdy vyjela na kole, tak na trekovém do kopců. Prvního ledna jsem v rámci tréninku poprvé vylezla na Milešovku a do začátku září stanula na jejím vrcholu celkem pětapadesátkrát. Lezla jsem nahoru ze všech možných stran, dokud se nezalistily křoviska, tak i pod nákladní lanovkou.

Náměstí ve Frenštátu pod Radhoštěm

Koncem srpna po návratu z Alp jsem zkonstatovala, že jsem celkem připravená. 5. září jsme odjeli do Frenštátu pod Radhoštěm. Petr nás vzal autem, pokračoval tradičně dál ke strejdovi na chatu. Přestože jsme vyjeli brzy ráno, do Frenštátu jsem dojeli proti původnímu plánu s velkým zpožděním, poněvadž jsme po cestě jsme chytli tři nehody. Ponaučení pro příště: pokud ještě jednou budu závod absolvovat, raději pojedu den předem, abych se zbytečně nenervovala. Akreditace závodníků letos oproti minulým letům probíhala neuvěřitelně rychle. Vyfasovali jsem každý startovní číslo a náramek s čipem, kterým jsme "pípali" na každé z osmnácti kontrol. Mezi závodníky nesměla být prodleva víc jak jedna minuta, jinak byl tým diskvalifikován.
Jeden ze dvou zvláštních vlaků do Třince

Na Třinecké náměstí jsme dojeli zvláštním vlakem se zpožděním a tudíž start místo ve 22.00 začal v 22.35. Ještě před startem se konala na podiu svatba a novomanželé se po obřadu zařadili do startovního pole a vydali na svou svatební cestu po Beskydských vrcholech.

Svatba na Třineckém náměstí těsně před startem

Pořadatel Libor Uher těsně před záhájením informoval závodníky, že je trasa trochu pozměněna a prodloužena. Velice nás pobavil, když prohlásil, že nikdo ze startujících tento rok neprojde závod suchou nohou, jelikož jsou na mnoha místech dlouhé, několikakilometrové rozbahněné úseky.

Před startem

Nedříve startovali sporťáci. Zapnula jsem si hodinky, aby zaznamenávaly trasu a běželi jsme něco přes tři kilometry. Pak jsme pokračovali rychlou chůzí nahoru po sjezdovce. Celkem to šlo, ani mě nazačaly chytat křeče. Šli jsme bahnitými cestami, čtyřikrát nebo pětkát jsem upadla, naštěstí na záda a pěkně se vyválela v blátě. Zhruba po čtyřiceti kilometrech začínal mít Ota zdravotní problémy. Nejdříve břicho, pak špatně šlápl a zvrtla se mu noha. Začal kulhat, nemohl pořádně došlápnout a my se museli rozhodnou co dál. Došel k názoru, že zkusí výstup na Lysou horu a pokud noha nepřestane bolet, končíme. Plazili jsme se strašně pomalu, Ota pajdal a já mu dala prášek. Nahoře na Lysé po delším odpočinku jsem volala Petrovi, že závod na další kontrole v Ostravici vzdáváme. Pomalinku jsme sestupovali, ale v Ostravici Ota prohlásil, že noha nebolí, patrně začal účinkovat prášek, a pokračovali jsme dál. Sice s velkou ztrátou, ale rozhodli jsme se, že nevzdáme a zabojujeme, abychom v naší kategorii neskončili poslední. Hnali jsme, co nám síly stačily a nakonec jsme na tu bídu skončili na čtvrtém místě. Naštvalo mě ovšem, že jsem nějak šťouchla do hodinek a zaznamenala se mi jen část trasy. Celá trasa měřila 95 km (podle některých 97,5), převýšení 5430 m a zdolali jme ji za 22:55:28.

Mám dilema: Jít či nejít příští rok?

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Miloš Miloš | Web | 16. září 2014 v 19:33 | Reagovat

Pro normálního smrtelníka stačí vylézt na Lysou horu s převýšením 600-800 m a délkou trasy do 10 km.
Tohle je úplně nelidské, určitě srovnatelné se soutěží o železného muže.

2 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 16. září 2014 v 20:29 | Reagovat

Taky bych řekla, že je to příliš náročné. U nás, když byly různé běhy, či chůze, dávali trasy podle obtížnosti aspoň dvě.
Stejně jste dobří. V nadpisu jsi zaměnila e za y, všimla sis? Beskydská sedmička...Nebo to máš schválně? :-)

3 Katka Katka | E-mail | Web | 16. září 2014 v 20:44 | Reagovat

Na rozhodnutí máš celý rok....jsi moc, moc dobrá!

4 intuice intuice | E-mail | Web | 17. září 2014 v 5:33 | Reagovat

Jste blázni. Zvláště Ota. Přesto blahopřeji k umístění, pro mé tělo nepředstavitelné. :-)

5 Čerf Čerf | E-mail | Web | 17. září 2014 v 8:09 | Reagovat

Znám takové pěkné malé "zvířátko", jmenuje se nezmar... :-)

6 VendyW VendyW | E-mail | Web | 17. září 2014 v 8:55 | Reagovat

Jseš cvok. Ale správnej cvok ..... a varování pro tvé blízké. Tebe, aby se tě zbavili, budou muset odstřelit :-D. A to jim ještě budeš dost rychle utíkat!

7 Zdenka"ren" Zdenka"ren" | 17. září 2014 v 9:10 | Reagovat

Ty jsi opravdu nezmar :-D Nedivila bych se, kdybys byla na startu i ústeckého maratonu :-),kterému počasí moc nepřálo. Já jsem konečně po létech si vyšlápla na Milešovku a byla příjemně překvapena opravenou hospůdkou s dobrým pivčem. ;-)

8 dáša dáša | E-mail | Web | 17. září 2014 v 17:38 | Reagovat

Ilonko, kde se v Tobě bere ta síla, která Tě žene dál ? Jsi taková drobná a štíhlá a přece hodně vydržíš.
Jen když jsem četla, že jste šli rychlou chůzí nahoru po sjezdovce, tak jsem zcepeněla O_O  :-( A Ota si pohrává se zdravím!
Jak jsem v létě četla, jak jste byli v Alpách, tak jsem si při každé Tvé větě říkala, tam by mě nikdo nedostal, to by mě zabilo O_O
Pokud budeš moci, tak určitě nepřestaneš, protože to je Tvůj dobrodružný život, kterého se vzdáš, až opravdu si nebudeš sama jistá, že to zvládneš. Věřím, že Ty ten okamžik na sobě poznáš :-)
Do té doby Ti přeji hodně dobré zdraví, dobré přátele a hodně sil :-)

9 Ježurka Ježurka | Web | 17. září 2014 v 17:44 | Reagovat

Ilonko, ty jsi jednička, ať už to dopadlo jak chtělo. Říkám si s Dášenkou, kde v sobě najdeš tu sílu a vytrvalost? Máš můj obdiv a rozhodnutí bude bohužel zase jen na tobě.

10 děda tik tak děda tik tak | Web | 17. září 2014 v 17:56 | Reagovat

"Existuje jedna pravda, kterou by měl každý znát - že v životě nelze nic dohnat" Ovšem ty jsi pravidlo trochu poopravila, tak zas příští rok s Pižlíkem nad hlavou :-D

11 Vendy Vendy | Web | 17. září 2014 v 21:12 | Reagovat

Zlati. Příští rok - jít. Rozhodně jít, určitě neodoláš! Neodolalas ani letos a na rozdíl od loňska jsi měla dobrý den. Špatný došlap postihl tentokrát tvého kolegu... ale dorazili jste do cíle a dokonce čtvrtí, to je přece bezvadná pozice. Gratuluji! :-)  :-)

12 Melissa Melissa | Web | 19. září 2014 v 13:41 | Reagovat

Jsi sportovkyně a turistka na celé čáře!Jste fakt dobří a jedete na plné obrátky až do konce.A čtvrté místo při těch potížích?Nádhera!Vůbec si nedovedu představit,že bych něco podobného podnikala:)! :-D

13 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 20. září 2014 v 15:45 | Reagovat

[5]: To je krásně výstižné. Nezmar Ilonka. Proto jsi tak štíhlá a svižná, protože si nedáš pokoj a hýbeš se tím nejlepším způsobem. Žádné drahé bowlingy a pod., ale pěkně chůze, ztížená krajinou rozmanitou. Vydrž, buď zdravá na těle a budeš stále i na duchu. ;-)  :-)

14 pizlik1 pizlik1 | E-mail | Web | 20. září 2014 v 18:29 | Reagovat

[1]: Lysá je dobrá, je to jen takové táhlé stoupání. Mnohem horší je Smrk. :-)

[2]: Růženko, už jsem to opravila, to nebylo záměrně. Já jsem jen nějak pořád časově vytížená, tak nestíhám pořádně číst. :-)

[3]: Už mám rozhodnuto, jdu, ale s holkou.

[4]: Otu moc nelituj, ono je ho dost. :- Já bych na jeho místě také pokračovala dál. Jen si trochu zvrtnul nohu. Sice pak po závodě mu trochu natekla a pořád ho to bolí, ale zase to nebyla žádná tragédie. Vloni jsem nedokončila, protože si narazila si koleno a to bylo mnohem horší. Při každém kroku při sestupu mě bodalo v zádech a to fakt nešlo.
Chlap se moc nemá litovat.

[5]: Ano, jsem nezmar, nezmar, nezmar.:)

[6]: Asi mě skutečně budou muset odstřelit nebo poslat na Měsíc. :-)

[7]: Zdeni, já byla v době Ústeckého půlmaratonu v práci. Já dlouhé běhy po silnici nemohu, mám zničené kyčle a klouby. Neříkám, že bych to neuběhla, ale půlmaraton vyžaduje úplně jiný typ tréniku (tedy pokud se chceš slušně umístit) a to já si se svými bolavými kyčlemi nenmohu dovolit.

[8]: Dášenko, já bych na Oťasově místě udělala to samé a snažila se závod dokončit. Navíc bych si vzala mnohem dřív prášek, aby mi účinkoval. Jak už jsem řekla, ono je ho dost.
Budu se snažit dál sportovat, pokud mi to zdraví dovolí, v což pevně doufám. Chodit po horách mě neuvěřitelně nabíjí.

[9]: Děkuji Ježurko.

[10]: Ano, přesně tak, příští rok opět s Pižlíkem nad hlavou.:)

[11]: Už jsem rozhodnutá, půjdu,ale ne v mixu, ale s holkou. Už mám příslib na parťačku.

[12]: Kdybys sportovala, tak by to to vůbec nepřipadalo divné, ale naprosto normální. Ale každý nemůže dělat všechno.

[13]: Děkuji Růženko. :-)

15 pavel pavel | Web | 20. září 2014 v 22:23 | Reagovat

Čtvrté místo je nádherné. Kolik tam bylo přihlášených... předpokládám, že víc jak čtyři. :-D

16 Amelie Amelie | Web | 21. září 2014 v 0:20 | Reagovat

Jsi obdivuhodná!

17 Vendy Vendy | Web | 21. září 2014 v 19:36 | Reagovat

[15]: Tohle mi připomnělo jedno staré soustředění, kdy jsme soutěžili coby pionýrské týmy. Byli jsme na krásném druhém místě. A a protože se jich nedostavilo víc, soutěžila jen dvě družstva :D  :D

18 Anidea Anidea | E-mail | Web | 23. září 2014 v 18:31 | Reagovat

Páni, Ty jsi neskutečná. Já bych zemřela po pěti kilometrech. A moc gratuluju ke krásnému umístění. Nebýt té nohy, byli byste PRVNÍ!!! Jestli máš běžet příští rok? To vážně netuším, nevím, co to obnáší :-)

19 pizlik1 pizlik1 | E-mail | Web | 23. září 2014 v 18:46 | Reagovat

[15]: Jo, to bylo mnohem víc.

[16]: Dík.

[17]: :-)  :-)  :-)

[18]: Kdepak, na první místo jsme zdaleka neměli! :-)

20 Helena Helena | E-mail | Web | 2. října 2014 v 14:06 | Reagovat

Takže si nedáš pokoj.Je to takový adrenalín, co? :-)Moc nechápu smysl toho, že jdete v noci, je to přeci jen nebezpečné a veliká zátěž na tělo i přes den.Ne,ne, nic pro mě, ale pro tebe zase příští rok určitě inspirace pro to, abys zdolala Milešovku alespoň 60 x. :D  :-D  :-) Beskydské sedmičce zdar.!!!!!!!!!! :-)

21 pizlik1 pizlik1 | E-mail | Web | 5. října 2014 v 18:59 | Reagovat

[20]: Zátěž to sice je, ale je to obrovská výzva, která se musí přijmout. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama