Pondělí - 24. únor 2014

26. února 2014 v 17:24 | Pižlík1 |  Starosti všedního dne
V pondělí bylo krásně. Protože jsem měla volno, řádně jsem ho využila k trénování. Jela jsem ještě za tmy do Bořislavi a třikrát vystoupala ma královnu Českého středohoří. Abych si výstup o něco ztížila, hned poprvé z Bílky jsem zvolila výšlap po kamenech pod nákladní lanovkou.

Takto mě vítala Milešovka v pondělí ráno v 7.25 (část cesty mezi Bořislaví a Bílkou)

Touto cestičkou jsem se škrábala nahoru

Nahoře byl sníh a krásně svítilo sluníčko

Jeden z pohledů z vrcholu Milešovky na České středohoří

Na jaře, až se zazelená vegetace, už to nepůjde, poněvadž kameny budou propleteny křovisky. Nahoře ležel sníh. Začala jsem scházet do Velemína, což nebyl zrovna nešťastnější nápad. Do poloviny Milešovky byla cesta pokrytá ledem a musela jsem dávat velký pozor, abych sebou někde nešvihla. Dva kilometry před Velemínem led vystřídalo bláto. Nahoru se šlo sice o něco lépe, ale i tak jsem byla neustále ve střehu a zábly mě z ledovky nohy. Zhruba v polovině kopce cesta protíná dráhu lanovky, což jsem uvítala a pokračovala nahoru už podruhé strmější cestičkou po kamenech pod lanovkou. Potřetí jsem běžela do Milešova, což je jižní strana a cesta vypadala úplně jinak. Krásně suchá, bez sněhu i bez bláta. Možná proto se z této strany začaly kolem jedenácté hodiny trousit skupinky lidí. Vylákalo je ven slunečné počasí. S potěšením jsem zaznamenala, že přibližně na každých padesáti metrech byly od loňska rozvěšeny na stromech budky pro ptáčky. Pro tento měsíc jsem s Milešovkou skončila, musí mi stačit běhání do kopečků u nás v Neštěmicích nebo na běžícím pásu. Celý víkend budu v práci.


Na závěr se s Vámi loučím touto plyšovou kuželkou, kterou mi přivezl Petr ze sobotního bowlingového turnaje v Pardubicích.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Zítra Zítra | Web | 26. února 2014 v 22:38 | Reagovat

Máš pravdu i já jsem se stala na chůzi s hůlkami závislou :) Snad brzy vyrazím také na nějaké kopečky, akorát na té naší placce si o takových výhledech, jako máš z královny, mohu nechat pouze zdát. Krásná vulkanická krajina, při pohledu na ten reliéf se nemohu zbavit fantazií, jak se ty mohutné masy kdysi řinuly krajinou, když kůra popraskala a rozžhavené kamení vytékalo z nitra země.

2 VendyW VendyW | E-mail | Web | 27. února 2014 v 8:09 | Reagovat

Smekám....když ten krpál vidím, je mi zle :-D

3 Intuice Intuice | E-mail | Web | 27. února 2014 v 8:28 | Reagovat

Tak vida, na největrnější hoře ještě leží sníh! :-)

4 Ježurka Ježurka | Web | 27. února 2014 v 17:43 | Reagovat

Ty jsi obdivuhodná! Ty musíš mít ale fyzičku, smekám. A ještě k té bowlingové kuželce, plyšovou jsem tedy ještě neviděla a že už jsem jich viděla dost, když jedu občas se synem a vnukem na ty jejich turnaje!

5 Dáša Dáša | Web | 27. února 2014 v 18:50 | Reagovat

Ilonko, už jsi byla v Roháčích - tam je červená značka , hned první převýšení je 1200 m a pak se jde dolů a pak ještě 6x do kopce a z kopce. Málem jsem tam nechala duši. uzoučké cestičky a velké srázy ( před námi asi o čtrnáct dní předem se tam zabili dva lidé.
Přesně uprostřed těch hor, jsem se zeptala, jestli existuje nějaká zkratka,
protože když jsem viděla před sebou další škrpál a ti lidi lezli po čtyřech jak broučci, šly na mě mrákoty. Bohužel zkratka nebyla - buď zpět přes tři krpály nebo vpřed přes další krpály [:tired:] V jednu chvíli jsem rozprostřela moji červenou bundu a lehla si na ni a že budu čekat na helikoptéru [:tired:] Bohužel tehdy nebyly mobily :-( Označila jsem si tuto túru v mapě tlustě rudým fixem - už nikdy ! [:tired:]
Ivonko, sportu zdar ! a ať se Ti daří :-)  :-)  :-)

6 pizlik1 pizlik1 | E-mail | Web | 27. února 2014 v 19:36 | Reagovat

[1]: |Já už si chůzi bez hůlek ani neumím představit. Copak České středohoří, to je nádhera, hory mají tvary jako z pohádek. Jeden z nejhezčích pohledů je z vrchu Kalvárie (Tři kříže) na Labe, kde začíná Porta Bohemica.

[2]: Taky by sis zvykla. :-)

[3]: Jo, ten tam asi ještě nějaký čas zůstane.

[4]: Ze žluté kuželky mám radost, mohl si vybrat ještě mezi zelenou a fialovou. :-)

[5]: V Roháčích jsem ještě nebyla, kolikrát jsem o tom uvažovala, nikdy mi to nevyšlo. Tatry by byly na trénování přímo ideální. Ten pocit zoufalství znám, když nemůžeš nikam. Nejhůř bylo předloni v Alpách, když jsme čekali ve ve výšce 4000 m, až přejde bouřka a kolem nás lítaly blesky. Já brečela, protože jsem myslela, že už se nikdy nevrátím domů a všichni tam zahyneme. A v loni jsme tam šli znovu. :-)

7 Lydie Lydie | 27. února 2014 v 20:49 | Reagovat

Jsi fakt super dobrá. :-)
Když jsem poprvé ve Švýcarsku někdy před dvaceti lety viděla hole,tak jsem to moc nechápala...spíš mě to bylo k smíchu.
Nyní mám hole  asi 8 let.Je to super-chodím s nima všude-teď i nakupovat ap.,protože mně bolí koleno.
Každému je doporučuji....ta firma by mě měla platit za reklamu.:-)  :-)  :-)

8 signoraa signoraa | Web | 1. března 2014 v 17:29 | Reagovat

Ten výstup stál za to - pohled na České středohoří v oparu je fantastický. :-)

9 děda tik tak děda tik tak | Web | 2. března 2014 v 18:04 | Reagovat

Výšlap na Mylešovku, už jenom pro ten pohled do kraje stál určitě zato. :-)

10 mengano mengano | E-mail | Web | 3. března 2014 v 9:28 | Reagovat

Ty jsi vážně superžena :-) Až v komentářích jsem zjistila, že chodíš s hůlkami. To mě dost zaujalo. Bolí mě záda, takže na dlouhé pochody moc nevyrážím. S těmi hůlkami by to ale asi šlo - pokud se tedy "sluší" občas se o ně nenápadně opřít :-)
Trocha pohybu by mi jistě prospěla.
Obdivuju tvoji fyzičku a elán :-)

11 Miloš Miloš | Web | 3. března 2014 v 17:32 | Reagovat

Ilono, ty musíš mít neskutečnou kondici, 3-krát během dne vylézt na kopec s převýšením 600 m a ve sněhu a ledu, je obdivuhodné.

[5]: Dosud jsem byl asi 17-krát ve Vysokých Tatrách, v Roháčích však nikdy, ale o tom, že jsou nebezpečné, jsem už také hodně slyšel. V Tatrách takový pocit nemám.

12 pizlik1 pizlik1 | E-mail | Web | 4. března 2014 v 19:54 | Reagovat

[7]: Přesně tak, všichni, kdo hůlky začnou používat, už je neodloží. :-)

[8]: :-) Ten pohled mě vždycky fascinuje.

[9]: Ano, určitě zato stojí, ať jdu po páté nebo po sté. :-)

[10]: Hůlky vřele doporučuji. Skutečně se síla rozloží a strašně šetří záda a kolena.

[11]: Třikrát není tak strašné, včera jsem vylezla už čtyřikrát. :-) Roháče, jak už jsem psala, mě také lákají, ale kde vzít čas?

13 Helena Helena | 5. března 2014 v 8:23 | Reagovat

Ilonko ten pohled z Milešovky stojí za všechnu námahu. :-) Jsi trénovaná,tak to zvládáš velmi dobře.

14 Vendy Vendy | Web | 6. března 2014 v 21:02 | Reagovat

Hole používá moje sestřenka, má problémy s klouby, a nemůže si je vynachválit. Opravdu je to asi super pro zlepšení chůze.
Fotky jsou krásné, nejvíc se mi líbí ty celkové pohledy na krajinu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama