Naše dovolená na Šumavě - pokračování 2

14. února 2014 v 18:01 | Pižlík1
Čtvrtek

Tentokrát byl naším cílem Velký Roklan (Grosser Rachel) s výškou 1453 m, druhá nejvyyší hora Bavorského lesa. Ráno jsme nasedli do auta a jeli do Německa, kde jsme na kraji bavorské vesničky Waldhäuser zaparkovali na odstavném parkovišti, výchozím bodu na Velký Roklan (Grosser Rachel) a Luzný (Lusen). Shodou okolností tam stálo kromě nás pouze auto s rakouskou poznávací značkou. Tři kilometry jsme šli cestou, rovnou jako podle pravítka k Racheldiensthütte (60 minut), pak jsme pokračovali hodinu k zamrzlému ledovcovému jezeru Rachelsee a nakonec začalo stoupání (hodinu a půl) na samotný vrchol. Tady už vedla cesta pouze sněhem, brodili jsme se po kotníky, nebylo to nic příjemného. Pohled z Roklanu na české a německé vrcholy byl fantastiský. Dolů jsme se stavili u kapličky (Rachelkapelle), kde se nám naskytl nádherný pohled na Rachelsee. Dolů jsme hnali jako o život, poslední kilometry jsem doslova letěli, abychom nepřišli k autu za tmy. Na parkoviště jsme dorazili pět minut po půl páté, ušli jsme 20 km. Naši rakouští sousedé už odjeli, s největší pravděpodobností podnikli výstup na Luzný, který byl o dost kratší.

Naši sousedé z Rakouska se vydali na Luzný

Ledovcové jezero Rachelsee s jezerní stěnou

Cesta na Roklan vedla v hlubokém sněhu

Na vrcholu Velkého Roklanu




Rachelkapelle a pod ním Rachelsee


Pátek

Celou noc foukal silný vítr, proto jsme už nikam nejeli. Navíc jsme byli jsme dost unaveni z včerejšího výstupu. Nakonec jsem se ale přeci jen rozhodla, že si trochu zaběhám. Byl to nejnáročnější běh z celého týdne, poněvadž vítr neustával a navíc cesta z plání na Přilbu (4 km) vedla po zamrzlém sněhu, takže jsem musela dávat pozor, abych nespadla. V noci totiž připadly cca tři centimetry. Cestou jsem nikoho nepotkala, až nahoře na Přilbě jeden starší manželský pár. Pán psal do vrcholové knihy nějaký zápis a já toho hned využila a připsala:
"Jsem tu zas. Musím běhat, když není stopa, abych nevyšla formy. Pižlík z Ústí nad Labem."
A pádila jsem šest a půl kilometru zpět do Nových Hutí.

Na závěr přidávám foto z včerejšího prosluněného dne. Je to pohled na vzdálené Alpy.


Zítra jedeme domů.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Intuice Intuice | E-mail | Web | 14. února 2014 v 18:27 | Reagovat

Pižlíku, díky za další díl reportáže po Šumavě. Jsem ráda, že nám to sepisuješ a přikládáš krásné fotky, Já tam asi běhat nebudu, ale ráda se dívám od Tebe. :-)

2 Čerf Čerf | E-mail | Web | 14. února 2014 v 18:28 | Reagovat

Na Šumavě a jejích "alpských vyhlídkách" jsem byl nesčíslněkrát v různých ročních obdobích a v různém počasí, ale Alpy jsem nikdy neviděl. Ale Roklan a Luzný mě ještě čekají :-).

3 Babsy Babsy | E-mail | Web | 14. února 2014 v 20:16 | Reagovat

To je báječné, jak byly ze Šumavy krásně vidět Alpy. Je fakt, že i dneska ráno bylo tak úžasně vyfoukáno, že jsem z našich oken pouhým okem viděla na Lysé hoře snad každou cestičku. Beskydy jsou od nás vzdušnou čarou 30km.

4 VendyW VendyW | E-mail | Web | 15. února 2014 v 8:32 | Reagovat

Poslední fotka je žůžo....Tak alespoň jste si užili sníh u sousedů, když u nás není nic :-)

5 děda tik tak děda tik tak | Web | 15. února 2014 v 16:35 | Reagovat

Užíváš si to hezky a dokonce i s tím sněhem. Snímky jsou hezké a ten poslední zvlášť. U toho posledního dne jsi vyběhla proto, aby jsi udělala vrcholový zápis že? :-)  :-)

6 signoraa signoraa | Web | 15. února 2014 v 17:40 | Reagovat

Jste oba neuvěřitelně akční. Výstup na Velký Roklan je pořádný "vejšlap" i v létě, natož v zimě, kdy se musíte brodit sněhem.
Ta poslední fotka je nádherná. Alpy jsou ze Šumavy vidět málokdy. Povedlo se ti to krásně zvěčnit. :-)

7 Vendy Vendy | Web | 15. února 2014 v 22:22 | Reagovat

On je tu sníh? Páni...
A na vrcholku ti to sluší,pózuješ s nonšalancí filmové hvězdy. ;-)  :-D

8 Miloš Miloš | Web | 16. února 2014 v 10:21 | Reagovat

Velký Javor a Velký Roklan mně ještě chybí, abych mohl říct, že znám všechny nejvyšší vrcholy Šumavy. Ale jak říká SignoraA v [6]:, nedovedu si představit, jak se tam jde ve sněhu, kdy to klouže a není vidět na skryté kameny.
Pohled na Alpy je opravdu mimořádný, když na rozhlednách vidím směrovky na všechny světové strany a píší tam Alpy, Vysoké Tatry apod, myslím si, že si jen směr prodloužili na mapě podle pravítka a ve skutečnosti se to vidět nedá. Tobě se to podařilo.

9 Helena Helena | E-mail | 16. února 2014 v 18:08 | Reagovat

Ilonko jste dobří.Musím se usmívat tvéému zápisku do vrcholové knihy. :-)
Pohled na Alpy je vydařený. :-)

10 Dáša Dáša | E-mail | Web | 17. února 2014 v 14:35 | Reagovat

Ilonko, Ty jsi borec, jen si tak zaběhnout za větru a ve sněhu tolik kilometrů O_O. Mě by to zabilo :-(
Ty teda máš fyzičku O_O  :-)
Já mám svaly na dovolené !Obdivuji Tě, kolik sportů zvládáš ???
Měj se moc krásně :-)

11 pizlik1 pizlik1 | E-mail | Web | 18. února 2014 v 16:12 | Reagovat

[1]: :-)

[2]: Oba dva vrcholy jsou krásné a stojí za tu námahu.

[3]: 30 km - to je kousek. :-)

[4]: Na vrcholech jsme si užili až až. :-)

[5]: Přesně tak. :-)

[6]: Víš, že Alpy jsou vidět údajně při příznivém počasí i z Milešovky 2x do roka?

[7]: Nahoře bylo sněhu!

[8]: My už byli vloni nebo předloni  na Velkém Javoru, vede tam lanovka. Němci jsou líní. My ale šli pochopitelně pěšky, potkali jsme cestou snad jenom tři lidi, zbytek se nechal vyvést. Nahoře na vrcholu - to je Václavák! Mají tam i stánky s oblečením.

[9]: :-)

[10]: Do zas není taková hrůza Dáší, když celý život sportuješ. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama