Itálie - Monte Rosa 3

28. srpna 2012 v 22:34 | Pižlík1 |  Hory
Celou noc na Margheritě bylo slyšet bubnování sněhových krupek do oken a silné nárazy větru. Měla jsem radost, že před půlnocí u mě pominula krize a mohla jsem se konečně vyspat. Je to neuvěřitelné, ale ráno jsem se vzbudila a veškeré zdravotní potíže zmizely. Žádné bolesti hlavy ani žaludku a dýchalo se mi docela dobře. Petr na tom by hůř, pořád nemohl popadnou dech a hučelo mu v hlavě.
Na chodbách i pokojích visela lana s upozorněním, že v případě vypuknutí požáru se všichni obyvatelé chaty mají slanit oknem ven dolů. Chatou Magherita prochází hranice mezi Švýcarskem a Itálií. Proto se tam může platit jak v EUR, tak ve švýcarských francích.

Po snídani, (kdo si vzal málo vody, musel si roztavit led) jsme se vydali z Margherity na protější čtyřtisícovku Zumsteinspitze. Fičel neuvěřitelně silný vítr, sněhové krupky bodaly přes kalhoty do nohou a hlavně do tváří. Ivan si vyšel jen tak nalehko a po deseti minutách jsme museli stát, poněvadž lovil z batohu teplou čepici a bundu. Mezitím mu promrzly ruce, že nemohl na Zumsteinspitze fotit. Za necelých padesát minut jsem už stáli na čtvrtém nejvyšším alpském vrcholu (Zumsteinspitze 4563 m). Nahoře bylo málo místa, museli jsme se fotit nadvakrát. Chvíli po nás vylezl na vrcholek nějaký Ital. Kvůli silnému povětří jsem ani nevytahovala z batohu Pižlíka, protože jsem po Ivanově příkladu dostala strach, že jakmile sundám rukavice, namrznou mi ruce.
Na Zumsteinspitze bylo málo místa a fičel příšerný vítr.
V pozadí chata Margherita (cesta z Margherity nám trvala necelých 50 minut).

Po zdolání Zumsteinspitze jsme kráčeli dolů a odbočili na Parrotspitze. Petr nemohl dýchat a odmítl na "Papouška" vylézt. Chtěl si trochu odpočinout. Odvázal se a pokračoval sám pomaličku ve vyšlapané stopě kolem hory. Čekal na nás zhruba v polovině stoupání na další vrchol - Ludwigshöhe. Ve vyšlapaných stopách pochodovala lanová družstva, jedno za druhým, a tak jsme o něj strach neměli. Šli jsme těsně za družstvem Poláků, kteří ještě před tím marně zkoušeli vylézt na Dufourspitze. Neuspěli, všude byl led a lezení se jim zdálo příliš nebezpečné.
Jdeme po hřebínku Parrotspitze (Petr fotil z protější Ludwigshöhe).

Slézáme z Parrotspitze, já mám strach a lezu po čtyřech.

Po výstupu na Parrotspitze (4436 m) jsme šli přes vrchol po úzkém ostrém hřebínku zhruba 150 m a opíral se o nás ze strany opět silný vítr. Jen tak tak jsme se na něm udrželi. Slézání pro mě bylo docela obtížné, jelikož z horní prudké části jsme museli slézat pozadu po vytesaných schodech. To už nás vyfotil v protější sousední hory Petr. Pod závěrečným vrcholovým stoupáním na Ludwigshöhe se k nám opět přivázal na lano a my pokračovali až do výšky 4341 m. Z vrcholu Ludwigshöhe byl krásný výhled na protější Parrotspitze. S obrovskou radostí jsem začala skákat a přitom křičela na plné kolo: "Ahoj Papoušku! Zdravíme tě!"
Na vrcholu Ludwigshöhe

Z Ludwigshöhe jsme šli "dolů" na efektní čtyřtisícovku Balmenhorn (4167 m) s monumentální sochou Ježíše Krista. Na vrcholu postavili horolezci dřevěný bivak.
Závěrečný výstup na Balmenhorn.

Na Balmenhornu pod sochou Krista.
Bivak na Balmenhornu

Bivak na Balmenhornu - uvnitř (plynové bomby, vařič, potraviny, židle, stůl, palandy).
Z Balmenhornu jsme už pospíchali na chatu Gnifetti, neboť se začínalo kazit počasí a hrozily opět bouřky. Piramide Vincent a Punta Giordani jsme chtěli nechat na další den. Na Gnifettce jsem si opět koupila žeton do sprchy a spalo se mi krásně. Byla jsem výborně aklimatizovaná. Petrovi bohužel bylo stále špatně.
Ledovec na sluníčku má namodralou barvu, ve skutečnosti je o hodně modřejší než na fotce.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Miloš Miloš | Web | 29. srpna 2012 v 7:19 | Reagovat

Výstup na Balmenhorn vypadá hrozivě a zvláště při představě, že se tudy ještě poleze dolů.
Scenérie jsou jak z Himalájí.
Závidím ti ty adrenalinové zažitky a rozhledy ze střechy Evropy.

2 pizlik1 pizlik1 | E-mail | Web | 29. srpna 2012 v 7:42 | Reagovat

[1]: Kupodivu Balmenhorn byl úplně ze všech nejjednodušší. Výstup byl skutečně, jak se říká "za hubičku."

3 VendyW VendyW | Web | 29. srpna 2012 v 9:16 | Reagovat

Já už nemám víc slov.....jseš dobrá, jseš dobrá, jseš dobrá.... :-D

4 helena helena | Web | 29. srpna 2012 v 9:36 | Reagovat

Ilonko bombastické.
Stává se z toho závislost,nemám pravdu?
Takové pohledy a zážitky nemá každý. :-) Krásný den přeji. :-)

5 pavel pavel | Web | 29. srpna 2012 v 11:12 | Reagovat

To tě vážně obdivuji... :-) Mně stačily Vysoké Tatry. :-D

6 Ku-li-na Ku-li-na | Web | 29. srpna 2012 v 11:57 | Reagovat

Krásný blog.

7 Čerf Čerf | Web | 29. srpna 2012 v 17:22 | Reagovat

Nádherné, byť přiznávám, že na mne trochu divoké a zmrzlé :-). Docela mi stačí tyhle záběry vidět a obdivovat na nich krásu přírody i lidskou vytrvalost. Je fajn, že jsi byla dobře aklimatizovaná. Nedostatečná aklimatizace umí být pěkný prevít a dobře si vzpomínám na malé pomníčky dokonce i kolem výstupové cesty na Fudjisan, což je o pěkných pár set metrů níž. Smekám svůj imaginární klobouk! :-)

8 pizlik1 pizlik1 | E-mail | Web | 29. srpna 2012 v 23:03 | Reagovat

[3]: :-)

[4]: Kdo to jednou zkusí, tak musí pořád, protože ten pohled z výšky za to stojí.

[5]: Vysoké Tatry jsou nádherné.

[6]:, [7]: Děkuji. :-)

9 Ježurka Ježurka | Web | 30. srpna 2012 v 16:56 | Reagovat

Jak tak koukám, tak to musel být docela těžký přechod z těch veder do té zimy. Je to až neskutečné, jak je vedro a někde taková zima a ty hory, nechápu nic. Jsi fakt moooc dobrá! :-)

10 Babeta Babeta | Web | 31. srpna 2012 v 21:35 | Reagovat

Dobrodruzi. :-D
Bez mučení se přiznám, že mně stačí výhledy z rozhleden. :-D

11 Radičik Radičik | E-mail | Web | 1. září 2012 v 21:47 | Reagovat

To je šílenéééé, jak jste to mohli zvládnout??? Já si rád zasportuju, ale tam už šlo o život. To lze zvládnout jen díky houževnatosti a tu jste měli. Kdybych měl na hlavě klobouk, tak jej před Vámi smeknu. Jste fakt třída!

12 white dresses white dresses | E-mail | Web | 1. listopadu 2012 v 16:45 | Reagovat

Great. found your site on google search.
http://www.bestsundress.org/wedding-dresses.html

13 Vendy Vendy | Web | 2. března 2013 v 8:43 | Reagovat

Fotky jsou vážně úžasné, ta nebeská modř a sněhová běloba! Perfektní je fotka, jak jdete po hřebenu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama