Já jsem ale trouba!

29. března 2012 v 18:30 | Pižlík1 |  Starosti všedního dne
"Prosím tě, můžeš mi vysvětlit, proč se ti doma všude válí taková spousta knih? Copak nemáš knihovnu, aby sis je urovnal?"
"No, víš, on je to problém. Knihovnu mi totiž nikdo nechce půjčit."

Tuto anekdotu mi vypravovovala maminka, když jsem byla malá a přitom důrazně varovala před půjčováním knih ostatním, byť by to byli sebelepší přátelé. A měla pravdu. Ostatně jako vždycky. Když je člověk ale mladý, těžko si to připouští. Myslí si, že sám ví všechno nejlépe a názory rodičů považuje za staromódní. Postupem času zjišťuje, že drazí rodičové to zas nemysleli tak špatně a čím víc stárne, tím víc jim dává za pravdu. Např. já jsem se nikdy nechtěla chovat jako moje maminka, ale zjišťuji, že nevědomky přejímám všechna její pravidla chování a čím dál víc se s nimi ztotožňuji. Přitom to nemohu nijak zastavit ani ovlivnit, jako kdybych byla naprogramovaná vyšší mocí.
Kniha "Když se zlé věci stávají dobrým lidem" od rabína H. Kushnera, určená pro ty, které život ranil.

Ale abych se vrátila k půjčovaným knihám. Ačkoliv to dělám nerada, protože jsem již tímto způsobem o několik knih přišla, nechala jsem se před deseti měsíci ukecat, porušila zásadu a tři ze svých nejoblíbenějších půjčila dvěma kolegyním, které se zajímají o esoretiku. Po přečtení mi je měli přinést zpět. Jenže čas plynul a mně se vrátila pouze jedna kniha - "Tibetská kniha o životě a smrti." Zbylé dvě, "Prorok" od Ch. Džibrána a "Když se zlé věci stávají dobrým lidem" od H. Kushnera, zůstaly pravděpodobně viset někde ve vzduchoprázdnu, poněvadž záhadně zmizely a nikdo o nich neví.
Kniha Prorok od předního libanonského umělce Chalíla Džibrána

Mrzí mě to, protože jsem očekávala trochu jiný přístup od někoho, kdo je plný nadšení o duchovní literaturu. Mně osobně se přihodilo, že jsem si objednala knihu z jednoho antikvariátu a jelikož bylo poštovné dražší než cena knihy, majitel sám od sebe mi poslal knihu jako obyčejný balík bez dobírky, ve kterém jsem našla přiloženou složenku. Ani ve snu by mě nenapadlo, že bych mu peníze neposlala. Jenže taková jsem prostě já. Neustále věřím v lepší stránku člověka a jednou za čas dostanu pěkně "přes čumák." Jediné, co mě utěšuje, je myšlenka, že se snad jednou dopracuji k tomu, že přestanu být trouba. Mojí mamince to trvalo téměř šedesát let.

Ať si každý myslí co chce. Klidně i to, že to zavání šarlatánstvím, ale jsem přesvědčena, že tyto knihy jsou nabity zvláštní energií a pokud se ke mně nevrátí, přivodí tomu, kdo si je přisvojil neprávem, řadu komplikací. Já bych v jeho kůži být nechtěla.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 pavel pavel | Web | 29. března 2012 v 20:08 | Reagovat

To znám, já přešel o všechny Jefferse, které jsem půjčil sousedce a ta mi je do očí zapřela. A co se týče esoterických, moje známá, která měla obchod v Celetné, už zemřela, se vždycky podivovala, proč zájemci o duchovno ji kradou duchovní knihy. ;-)

2 Milovnice žiraf Milovnice žiraf | Web | 29. března 2012 v 20:27 | Reagovat

Aktuálně mám rozpůjčovaných 5 knížek u 2 lidí a věřím, že se mi všechny vrátí. Uvidíme...

Názory rodičů jsem také považovala za staromódní a "mimo". Čím jsem starší, chápu, že moje mamina má v plno věcech pravdu (hrůza, skoro ve všem) a mám pocit, že se občas chovám jako ona. Zároveň ona se začíná chovat jako moje babička, tj. její maminka. Není úniku :-)

3 Vendy Vendy | Web | 29. března 2012 v 21:05 | Reagovat

Taky už nepůjčuji. Přišla jsem takhle o několik knížek. Několik jsem jich sehnala a koupila znovu, třeba přes antikvariát. Tři knížky mi visí u kamarádky, ale tam vím, že když jí řeknu, vrátí mi je - normálně si spíš nevzpomene, než že by si je chtěla nechat. Ale jinak už nepůjčuji...
K úvaze, že by tě nenapadlo někoho ošidit a předpokládáš tohle u ostatních - tady je největší střet tvé představy a reality. Dobře to popsal jeden člověk v knize Kokoti jsou věční - člověk předpokládá, že jsou všichni takoví jako on, tedy člověk slušný předpokládá že jsou slušní i ostatní. A když se potká s hajzlem, je silně otřesen. Není to proto, že by jeho vlastnost (slušnost) byla špatná, ale protože ten dotyčný je hajzl. Nebo, jak autor knihy říká, kokot. S kokoty je neradno jednat, a už vůbec neradno s nimi diskutovat. Kokotům je třeba se vyhýbat!
Jenže někdy se tomu člověk nevyhne...
Třeba se ti knihy vrátí. Zkus ty dlužnice upomenout, když nepomůže jednou, tak dvakrát nebo třikrát.
A pak teprve, když to nemůže, se podívej po oné knize znovu na trhu a musíš investovat podruhé... :-x
Jinak, názory maminky mi taky připadaly kolikrát k ničemu a až později jsem zjistila, že většinou měla pravdu. :-?  8-)

4 helena helena | Web | 1. dubna 2012 v 10:20 | Reagovat

[1]:Prosím nedávat všechny zájemce o
duchovno do jednoho pytle.

Co se půjčování týče,čekám taky na dvě knížky,ale doufám,že dorazí zpátky mezi mé oblíbené.Ono někdy člověk ani neví,co se mu dostává do ruky.Dostala jsem od jedné paní životopisy,které jsou psány průklepem,a na ty jsem moc hrdá.Ono někdy trvá dost dlouho,než se knížky vrátí,možná by nebylo od věci posilovat myšlením navracení knih,ale pozitivně.Ono myšlenky jsou formy,které dokáží zapůsobit.

5 Amelie Amelie | Web | 5. dubna 2012 v 2:11 | Reagovat

Prorok je moje nejoblíbenjší kniha a i tu druhou jsem četla nedávno, děkuji za připomenutí. Taky půjčuji strašně nerada a píšu dovnitř knihy své jméno.

6 signoraa signoraa | Web | 13. dubna 2012 v 10:51 | Reagovat

Říká se - "co nechceš, to půjč". Jsem ale nepolepšitelná a knihy občas půjčím. Už jsem tímto způsobem o několik knížek přišla a i když jsem měla svědky na to, že jsem knihu půjčila konkrétnímu člověku, bylo mi to málo platné.
Nedaleko pracoviště je antikvariát, kde už mě dobře znají. Jsou milí a vstřícní, já jim občas nechám na lístku napsáno, kterou knihu sháním a oni jí pro mě schovají. Takto si kupuji knihy, které jsem půjčila.
Jsem také trouba nepolepšitelná. :-)

7 pizlik1 pizlik1 | E-mail | Web | 14. dubna 2012 v 20:16 | Reagovat

Děkuji všem za komentáře. Pokud se mi knihy nevrtátí, začnu je skutečně shánět po antikvariátech.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama