Doubice říjen 2011

16. října 2011 v 18:41 | Pižlík |  Věda, dobrodružství, výlety
V pátek odpoledne, 14. 10. jsme odjeli tradičně do Doubice na sportovní víkend. Podle předpovědi to měly být poslední slunečné říjnové dny. Sluníčko skutečně svítilo, teploměr ale v sobotu ráno ukazoval jen -2°C. Autem jsme dojeli do Horní Světlé a vydali se na nejvyšší horu Lužických hor - Luž (německy Lausche) - 793 m. Přešli jsme hraniční kameny, zastavili se chvíli na nádherných Krkavčích kamenech a vydali se na vrchol po německé severní straně. Na některých místech, kam nedosáhly sluneční paprsky, ležela jinovatka. Plošinovým vrcholem Luže prochází státní hranice. Dříve zde stávala chata s rozhlednou, která v roce 1946 z nejasných důvodů vyhořela. Zůstaly po ní jen zbytky, dnes upravené jako vyhlídková terasa a také několik laviček. Na německé straně se tyčí nepřístupná retranslační věž. Z Luže se nám naskytl nádherný kruhový výhled na okolní kopce do téměř sta kilometrů. Bezpečně jsme poznali Bukovou horu, Milešovku, Jedlovou horu, Děčínský Sněžník, Trosky a Bezděz. Dalekohledem jsme koukali na neuvěřitelné množství větrných elektráren v Německu, prohlédli věže tepelné elektrárny Turów v polské obci Bogatynia. Kdyby nebyla zarostlá část výhledu směrem na východ, spatřili bychom i Ještěd a Sněžku. Lidí se nahoře pohybovalo neuvěřitelné množství a k našemu překvapení jsme se tam setkali s mým dřívějším spolupracovníkem Martinem. Chvilku jsme si povídali, pak udělali zápis do vrcholové návštěvní knihy a spustili se dolů, tentokrát po mnohem mírnější a schůdnější cestě na české straně.
Krkavčí kameny
Z Dračích kamenů na Luž jsme míjeli tento přístřešek, kde bylo napsáno (německy): "Na dnešní noc nikdy nezapomeneme. Krysy nám vlezly do batohů a snědly proviant. Nenechaly nám vůbec nic. Všechno sežraly!"

Cesta na vrchol Luže

Luž - vrchol - retranslační věž (německá strana)

Luž. Podle vrcholové návštěvní knihy ročně navštíví vrchol přibližně 10 000 lidí, převážně Němců.

Cedule na vrcholu Luže


V neděli ráno po snídani jsme jeli domů. Cestou jsme se stavovali 2x v lese, protože Petra chytla houbománie. Věřil, že si nasbírá alespoň něco na smaženici k večeři. Lidí se ovšem v lese nacházelo víc než hub a tak jsme po dvouhodinovém pobíhání po lese hledání vzdali a spokojili se pěti malými podborováky. Doma jsem mu z nich udělala bramboračku a aby nebyl smutný, upekla perník s ořechy.
Když nebyly houby, fotila jsem alespoň zajímavé věci.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 simple wedding gowns simple wedding gowns | E-mail | Web | 3. listopadu 2012 v 5:22 | Reagovat

Great blog! I actually love how its easy on my eyes and the info are well written. I am wondering how I can be notified whenever a new post has been made. I have subscribed to your rss feed which really should do the trick! Have a nice day!.
http://www.sentdresses.com/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama