Švýcarsko - srpen 2010

28. srpna 2010 v 20:16 | Pižlík |  Dovolená

Hledání  ztraceného kempu

Tak jsme konečně vyrazili! Z Prahy hlavního nádraží lehátkovým  vozem v 17.16 do Zurüchu. Obsadili jsme přesně podle Mírova předem stanoveného plánu dvě kupé vedle sebe (2 + 3) s tím, že při troše štěstí nebude vůz plný  a budeme mít dostatek místa i pro  početná zavazadla. A plán skutečně vyšel. Sice měl podle rezervací do jednoho našeho kupé nastoupit ještě jeden cestující, ale ten se  nedostavil. Cesta ubíhala jako po másle, ráno jsme obdrželi dokonce snídani a srandistický švýcarský průvodce se loučil se všemi cestujícími několika mezinárodními  pozdravy. Mě,  když viděl  ověšenou jak vánoční stromeček, poplácal soucitně po rameni a pronesl: Astala vista Baby!
Pižlík v Zinalu
Městečko Zinal

Pokračovali jsme vlaky přes Brig, Spiez a Visp do Sierre a ze  Sierre autobusem s přestupem ve Vissoie do Zinalu, kde nás čekalo veliké rozčarování. Paní řidička autobusu  na dotaz,  kudy vede cesta ke kempu, pokrčila rameny, že o žádném kempu neví. Bloudili jsme po Zinalu a pátrali  po něm. Šlo to poměrně obtížně, protože  jinak než francouzky s námi nikdo nekomunikoval. Mezitím dorazili přeplněným autem  do Zinalu zbývající tři členové výpravy. Místní servírka nám sdělila, že kemp byl minulého roku zrušen a dala tip na další dva v okolí. Usedli jsme na  vyhřátou zídku a automobilová posádka dostala bojový úkol: sehnat do večera kemp a vrátit se pro nás. Nebylo to snadné, protože  kemp v Grimentz byl přeplněn z důvodu cyklistických závodů a další  o kus dál opět zrušen (patrně z důvodů ekonomické krize a nezájmu turistů). Nakonec se jim podařilo sehnat  místo na stanování ve Vissoie.
Kemp ve Vissoie
Kemp ve Vissoie

K velké nelibosti jedné paní (důchodkyně) nám správce přidělil poslední čtyři volná místa přímo vedle jejího stabilního víkendového přístřešku. Pronesla  jedovatě nahlas, že takové lidi jako my, ještě nikdy neviděla (myslela, že jí nerozumíme, ale Ivan, který hovoří pěti jazyky, nám to pěkně přeložil). Nicméně  psychicky neunesla pohled na naše vybalování a hned druhý den časně ráno odjela. My  se konečně po úmorném dni trochu zabydleli, půjčili si od majitele kempu dva stolky, 8 židlí a připravovali se pomalu na další den, kdy nás čekal výstup na chatu Cabane de Tracuit, výchozí bod  na Bishorn.
Waliské Alpy ze Zinalu
Pohled na alpské velikány z městečka Zinal



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Marťa Marťa | Web | 30. srpna 2010 v 7:43 | Reagovat

Ahoj. Jak tak koukám, tak máš stejný systém balení jako já. :)) I když ... při té zátěži, co jsi vlekla, nevím nevím, kdybych byla na Tvém místě, jestli bych měla jěště záda na nějaké výšlapy. Ale "výlet" to musel být perfektní. Je to jedno z míst, kam bych se taky chtěla někdy podívat.
Pěkný den.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama