Je to v genech

12. srpna 2009 v 8:15 | Pižlík |  O mně
Od malička mě provází jeden trapas za druhým a chovám se pořád jakoby nepřiměřeně k svému věku. Hlavně kdybych neměla tak splašené reakce. Ale myslím, že jsem to zdědila po své mamince, které se začínám čím dál víc podobat jak vizuálně, tak povahově. Přitom jsem si vždy říkala, že nikdy nebudu jako ona. Ale geny se asi ošidit nedají.

Pamatuji si, jak jsme jeli na dovolenou do Rakouska a maminka bydlela týden u nás, aby hlídala syna. (Nemohl jet, protože neustále cvičil na klavír). Kladla jsem jí na srdce, aby hlavně zalévala květiny, kterých jsem měla neuvěřitelné množství. Truhlíky byly ve všech sedmi oknech po celém domě, mezi okny sukulenty a kaktusy, na kůlně u dvorku čtyři veliké truhlíky s begoniemi a všude na zahradě okrasné nádoby. Každý den mi trvalo zalévání všech květin doma i na zahradě hodinu. Když jsme se za týden vrátili, zdálo se mi, že okna a omítka po celém domě jsou od bláta. Divila jsem se, co se stalo, ale maminka mi klidně odpověděla: "Jo, holka, ty si neumíš vůbec ulehčit práci. Podívej, na co sem přišla!" A názorně mi předvedla, jaký vymyslela zlepšovák: vzala na zahradě zabudovanou hadici na zalévání, pustila vodu a namířila proud vody na všechna okna, aby "zavlažila" truhlíky.
Dále mi hrdě ukazovala, jak vyčistila severní stranu domu od plevele. (Celou stěnu domu jsme měli hustě porostlou nádherným přísavníkem, který mylně považovala za plevel). Všechny šlahouny těsně nad zemí ustřihla a kořeny vykopala. Takže jsem už jen sledovala, jak přísavník usychá a jakou parádu dělají na zdi uschlé šlahouny a listy.

Pak mi syn vypravoval, jak babička vždy otevřela okno u kuchyně a svolávala naše dvě kočky: "Moruš, Housko - slečno Housová ", pojďte se najíst". Vždy si ale vybrala dobu, kdy chodilo nejvíc lidí z blízkého sídliště kolem našeho domu na procházku a přitom se divila, proč všichni tak divně koukají.
(Měli jsme 2 kočky. Jedna se jmenovala Moruška (mourovatá) a druhou pojmenoval Míša "slečna Housová", protože, ačkoliv byla obrovská, měla neuvěřitelně tenký hlásek a tím se podobala jedné postavě z filmu. Moje maminka jí s oblibou říkala zkráceně Houska.)


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama