Jak se Artík staral o koťata

15. ledna 2009 v 19:26 | Pižlík |  Zvířata
Když byla Moruška ještě kotě, ptala jsem se veterináře, kdy ji máme dát vykastrovat, protože představa, že by měla minimálně 2x do roka koťata, byla úděsná. Doktor řekl, že hned po první říji. To se lehko řekne, ale těžko provede. Když bydlíte v rodinném domku, je to prakticky nemožné. Kočka vyváděla, řvala, válela se po podlaze, chtěla jít ven a vždycky mi proklouzla, když jsem pouštěla psy na zahradu. Navíc Artík neustále otevíral dveře.
Artík na válendě
Artík na válendě

Tak jsme se rozhodli, že ji odvezeme na kastraci až po odchovu prvních koťat. Měla jsem strašný strach, aby psi koťatům neublížili, a proto jsem připravila Morušce velikou krabici se záclonkou a odnesla do sklepa. Sklep vlastně nebyl v pravém slova smyslu ani sklep, topení jsme měli elektrické a všude bylo čisto a teplo. Navíc tam Moruška měla malinké okénko, kterým chodila ven. Všechno jsem jí připravila a milé kočičce se narodila čtyři koťátka. Dva kluci a dvě holky. Jedna kočička a kocourek byli pruhovaní po mámě a zbylí dva sourozenci černí, po tátovi. Nechtěla jsem tam psy pustit, ale Artík neustále postával u dveří u sklepa a lomcoval klikou. (Pochopitelně bylo zamknuto a klíč jsem měla u sebe). Za několik dní Moruška skočila do kuchyně (chodila oknem - když bylo zavřené, tak si zaťukala) a něco Artíkovi položila k předním packám. Byl to jeden z jejích potomků. Artík koukal jako vyjevený, lehl si a očichával malinkaté pištící stvoření. Moruška seděla opodál a dívala se. Artík malinkaté klubíčko očichal a vůbec se od něho nehnul. Tak jsem tedy přinesla do kuchyně celou krabici s ostatními koťaty. Artík byl úplně u vytržení. Proseděl celé hodiny u krabice a doslova koťata hypnotizoval. Když byla kočka pryč a koťátka kňourala, okamžitě vyběhl a začal nahánět Morušu ke koťatům. Dokonce je chodil kontrolovat i v noci. A když se učili sami přijímat potravu, nikdy na ně nevrčel a ani jim nelezl do misky. Zato Gajku, tu jsme museli hlídat pořád. Když ji příliš otravovali, vrčela na ně a když dostávali krmení, to by je snad sežrala i s celou miskou.

Nádherný pohled byl, když se Artík rozvalil a koťata mu skákala po hlavě. Byl doslova štěstím bez sebe. Když jsme přišli z vycházky, ihned běžel zkontrolovat koťata. Moruška v Artíkovi našla oddaného pomocníka na výchovu svých dětí. Když trochu povyrostli a kočce měla nastat další říje, rozdali jsme je sousedům v ulici a kočku jsem konečně odvezli na plánovaný zákrok.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama